Prioritou suchých let je pitná voda pro lidi. Se suchem pomůže i Evropská unie

Aktuality

Jaroslav Klaška

Prioritou suchých let je pitná voda pro lidi. Se suchem pomůže i Evropská unie

Boj se suchem, účelné nakládání se zdroji pitné vody, její recyklace i možnosti značné finanční podpory z evropských fondů. To byla hlavní témata návštěvy europoslance Mgr. Tomáše Zdechovského na Vyškovsku. Přinesla mnoho zajímavých podnětů a jsem rád, že jsem k jejímu konání mohl přispět svým pozváním.

Součástí setkání bylo jednání s vedením společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, návštěva vodní nádrže Opatovice společně se zástupcem ředitele Povodí Moravy, závod Brno Ing. Miroslavem Foltýnem a také debata na téma sucho a zásobování obyvatelstva pitnou vodou se starostou města Vyškov Karlem Jurkou a místostarostou Ing. Romanem Celým, DiS.

Současná suchá perioda trvá už přibližně pátým rokem. U nádrže Opatovice, která plní klíčovou roli pro zásobování pitnou vodou aglomerace Vyškovska včetně Bučovic, jsme se bavili o tom, jak zde akumulovat tolik potřebné zásoby vody. Právě v období sucha, jež u nás vystřídalo dobu záplav z devadesátých let, je totiž prioritou priorit zajistit dostatek pitné vody pro lid.

Co je důležité, podle Tomáše Zdechovského může v boji se suchem významně pomoci právě EU a její konkrétní finanční podpora. Jak Tomáš říká, celkem šlo z evropských fondů prostřednictvím ministerstev zemědělství a životního prostředí na boj se suchem již více než 40 miliard korun. A v dalším sedmiletém období to bude dalších bezmála 50 miliard. Je přitom důležité, aby místní samosprávy od začátku tlačily na ministerstvo životního prostředí, aby peníze směřovalo právě do účelných projektů na boj se suchem a nikoliv do nesmyslných megalomanských projektů.

Že podobná strategie fungovala i v minulosti, nám při setkání potvrdil také starosta města Vyškov Karel Jurka. Zmínil, že infrastruktura spravovaná společností Vodovody a kanalizace Vyškov byla v předchozích letech budována v podstatě právě z evropských peněz a je zde z těchto prostředků investováno zhruba půl miliardy korun.

Zajištění pitné vody v dostatečném množství pro současnost i do budoucna a účelné hospodaření s vodou je rozhodně problémem v hlubším slova smyslu. Jsme střechou Evropy. Žádná voda k nám v podstatě nepřitéká, ale naopak odtéká. Je proto nutno ji zadržovat, zasakovat a akumulovat. Vhodné jsou rybníky a větší nádrže, horší to je s mokřady a malými mělkými zdržemi. Jak se stále zvyšuje teplota, odpar je u nás větší než prostý spad srážek. Mokřady jsou tak dotovány spodní vodou, takže paradoxně přispívají k vysychání krajiny. Musíme rovněž změnit hospodaření na půdě, například hnojit biomasou, tedy hnojem, namísto chemických přípravků. Bude to sice znamenat nižší výnos, ale zároveň kvalitnější půdu se schopností zadržovat více vody. Podobné je to i s lesním hospodářstvím a s nutností změny smrkové monokultury na odolnější a zdravější vícedruhové a smíšené lesy. A v neposlední řadě se musíme zamyslet nad hospodařením s vodou jako takovou. Především s využitím vyčištěné odpadní vody třeba v zemědělství, při závlahách, ale i v samotných domácnostech. V tom se můžeme inspirovat v zahraničí, třeba v Německu, Nizozemí či v tradičně suchém Izraeli.

Děkuji Tomáši Zdechovskému za jeho návštěvu i inspirativní podněty a všem kolegům za spolupráci při řešení tohoto nesmírně důležitého problému!