Komentář: Pět poznámek k deficitu státního rozpočtu

Aktuality

Jaroslav Klaška

Komentář: Pět poznámek k deficitu státního rozpočtu

Vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM poslala do druhého čtení nejnovější úpravu obřího schodku státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Chápu sice koronavirovou souvislost, přesto je toto číslo doslova obludné. Dovolte mi pět poznámek k nebezpečím takové „sekery“ v několika souvislostech ekonomických i historických.

 

Poznámka první

I ekonomická teorie zná pojem „politický cyklus“. Ten říká, že každá vláda před volbami preferuje politiku poptávkové expanze (neboli nabízí voličům různé „dárečky“), zatímco po volbách v době, kdy žádné nové nehrozí, volí politiku poptávkové restrikce. Ekonomická teorie ale nepočítá se situací v Česku, že volby i s „dárečky“ jsou už dlouho prakticky každý rok. Také dnešní vláda má promyšlenu poptávkovou expanzi ve snaze maximalizovat volební zisk. Příležitost teď k tomu má úžasnou: návrh na půlbilionový deficit! Že by se tam něco neschovalo? Aktuálně třeba 36 miliard? Je proto třeba kontrolovat každou korunu a to, k jakým opatřením bude vynaložena, a požadovat efektivní využití těchto našich společných peněz.

 

Poznámka druhá

Půlbilionový deficit asi bude, s tím je potřeba se smířit. Je možné jej rozdělit do čtyř částí:

– náklady na daňový propad příjmů státního rozpočtu, tedy fakt, že v důsledku vypnutí výroby, obchodu, turistického ruchu a podobně se zároveň se směnou zboží a příjmů nerealizuje ani jejich zdanění; s tím je nutno počítat a snažit se efektivně podpořit restart ekonomiky,

– náklady na nákup roušek, obleků a dalších zdravotnických pomůcek; tyto kontrakty se již uskutečnily a je třeba je podrobit kontrole jak Nejvyššího kontrolního úřadu, tak také parlamentní kontrolní komise,

– náklady na „první pomoc“ ekonomice, tedy na programy, jako jsou ošetřovné (OČR), antikovid, kompenzační bonusy (s tolikrát kritizovaným spolufinancováním z obecních a krajských pokladen, což je jasná chyba vlády); opět je zde třeba kontroly jak z NKÚ, tak i parlamentních orgánů; veřejnost má jednoznačně právo vědět, jak hospodárně s ohledem na všechny okolnosti si vláda ve všech bodech počínala,

– a v neposlední řadě tu máme zhruba 140 miliard korun, kterými chce vláda stimulovat ekonomiku; zejména v tomto případě je třeba vládu důrazně a pečlivě kontrolovat, protože všechny předchozí výdaje už proběhly, kdežto tyto teprve budou a skutečně mohou více či méně efektivně, nebo naopak neefektivně ekonomiku stimulovat.

 

Poznámka třetí

Letos tedy očekávejme superrekordní a superobří deficit půl bilionu korun. A co příští rok? To už bude státní rozpočet konečně vyrovnaný? A ekonomika pošlape jako před koronavirem? Ne! Předpokládá se znovu deficit, jen menší. Řekněme třeba poloviční, tedy 250 miliard. A co další rok? Že by se krize přehnala? To samozřejmě neví nikdo, lze ale předvídat, že nějaký „drobný“ deficit opět bude. Třeba 100 miliard? Tak jako tak, v příštích letech se státní dluh značně zvýší, a to dost možná až o jeden bilion korun. Celkem tedy ze sumy 1,8 bilionu stoupne až k 2,8 bilionu korun. Otázkou je, kdo a kdy byť jen toto nové navýšení státního dluhu zaplatí. O tom jsem zatím žádnou úvahu neslyšel. To vládu bohužel nezajímá.

 

Poznámka čtvrtá

I kdybychom se v příštích deseti letech dostali byť jen k řešení aktuální části státního dluhu, na dveře pomyslné skříně už klepe další obrovský kostlivec. A to výplata důchodů, nebo řekněme důchodová reforma. Počet příjemců penze stoupá, počet pracujících v produktivním věku klesá. Důchody se buď sníží, nebo budou sanovány dalším dluhem či zvýšením daní. Pokud by kvůli tomu došlo k dalšímu zvýšení státního dluhu, máme vůbec představu, kam až poroste? Pak se může stát, že se letošní zvýšení dluhu ukáže jen jako pouhé nevinné škádlení…

 

Poznámka pátá

Ve výše nastíněné situaci je nezbytné nastavit komplexní ekonomický koncept. Nabízím proticyklický model. Tedy když se ekonomice daří, odkládejme spolu s biblickým Josefem do stodol. A až se dařit nebude, vydejme zásoby ze stodol. Tak to dělá CDU a CSU v Německu, ale i vlády v Rakousku, Nizozemí a ve Švýcarsku. Zatímco česká vláda v období konjunktury 2014 až 2020 systematicky zvyšovala zadlužení naší republiky schodkovým hospodařením, německá vláda za období poslední konjunktury vytvořila rezervní fond ve výši cca 4,4 bilionu korun, tedy asi trojnásobku všech příjmů státního rozpočtu ČR. A teď jej nepochybně využije…