Komentář: Jak je to s „koncem“ šlapanické průmyslové zóny?

Aktuality

Jaroslav Klaška

Komentář: Jak je to s „koncem“ šlapanické průmyslové zóny?

Zastupitelstvo města Šlapanice na svém červnovém zasedání vypovědělo společnosti CTP Invest s.r.o. smluvní vztahy týkající se jejích investičních záměrů v městské průmyslové zóně. Ukončilo tak mnohaleté diskuse a v mnoha případech až emocionální strašení občanů. Byl jsem tázán jako dlouholetý starosta Šlapanic, jenž problematiku naší průmyslové zóny zná, na můj názor na tuto věc. Jaký tedy je? Jednoduchý! Respektuji vůli občanů i většinové hlasování zastupitelstva.

Téma šlapanické průmyslové zóny je letité, stále ožehavé a budící emoce, povětšinou negativní. Jsme svědky paradoxu: o zónu nikdo neusiluje, přesto je dál předmětem politického boje a strašení. Pro šlapanickou KDU-ČSL, jejímž jsem členem, přestala být průmyslová zóna tématem již od roku 2014. Aby však bylo jasno - i přes vše řečené považuji seriózní podnikání ve smyslu trvale udržitelného rozvoje a v souladu se zákony za zdroj bohatství společnosti.

Tak alespoň krátce pro vysvětlení a oživení historické paměti. Myšlenka průmyslové zóny ve Šlapanicích vyvstala okolo roku 2000 v souvislosti se snahou vyřešit přímé spojení města s dálnicí D1. Až dodnes jezdí celé Šlapanicko na dálnici D1 přes Brno-Slatinu, v dopravních špičkách léta beznadějně ucpanou. Idea postavit silnici přímo byla sice hezká, kdo to ale zaplatí?

Když jsem byl v listopadu 2006 zvolen starostou města, byla příprava zóny rozjetá ve velkém prostoru od letiště Brno-Tuřany až po silnici do Slatiny. Za železniční tratí mezitím vznikla takzvaná „malá“ zóna, kde vyrostly tři výrobně skladovací haly, které nemají na Šlapanice a každodenní život jejích obyvatel žádný vliv. Postupem času byla velikost plánované zóny omezena zhruba na polovinu (od železniční tratě Brno – Blažovice po letiště). Byly uzavřeny smlouvy, které přesně specifikovaly, jaké podnikání může v zóně být, jak velká plocha může být maximálně zastavěna, kolik zeleně zde musí minimálně být a podobně. Umístění zóny v nejvhodnější části katastru mezi železnicí, dálnicí a letištěm bylo konzultováno s urbanisty a odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu. Přinesla by mnoho pracovních a inženýrských příležitostí, nepravdivé bylo tvrzení o přípravě obří průmyslové zóny větší než celé Šlapanice.

V letech 2008 – 2009 přišla celosvětová hospodářská krize, která se v podmínkách České republiky vlivem nevhodné fiskální politiky tehdejší vlády protáhla i na roky 2011 – 2012. Daň z nemovitostí a další závazky investora tehdy mohly městské finance nejen stabilizovat, ale učinit je také mnohem nezávislejší na dominantním přerozdělování státních daní (tzv. sdílené daně), popřípadě na dotacích. Proti tomu ale šly dva zásadní nesouhlasy: Ministerstva životního prostředí s vynětím plochy, která patří mezi nejkvalitnější půdní bonity, ze zemědělského půdního fondu, a pak především od roku 2014 nesouhlas veřejnosti. A to bylo třeba respektovat!

Nejasnou v celé věci zůstává otázka městských financí. Současná koalice po nástupu na radnici kritizovala dřívější úvěr města ve výši 85 milionů korun, jenž jsme pořídili na záchranu naší základní školy. Vždyť prý sdílené daně na správu města stačí. Ano, v době vrcholné konjunktury s rekordním výběrem daní a zvýšením podílu na sdílených daních ve prospěch obcí (což prošlo sněmovnou i díky mému souhlasu coby poslance) peníze lehce stačily a nemuselo se šetřit, navíc nová městská rada dlouho neinvestovala. Tato doba ale letos koronavirovou krizí skončila a já jsem byl zvědavý, jakou ekonomickou reakci vedení města předvede. Výsledek? Na tomtéž zasedání zastupitelstvo schválilo rekordní zadlužení města na dvacet let - provozní úvěr až 100 milionů se splatností do června 2021 a dalších 180 milionů se splatností do konce roku 2042. Proti tomu je ovšem úvěr na opravu školy jen nevinnou epizodou. Zvolené řešení ale finanční problém pouze odsouvá „do vínku“ budoucím zastupitelstvům. Teprve ta si budou muset poradit, protože zadlužovat se nelze donekonečna, zato se musí dluhy splácet. A to platí jak pro Šlapanice, tak pro celou Českou republiku!

Respektuji tedy nesouhlas s průmyslovou zónou. Nebude. Chápu to. Je ale zapotřebí dořešit zmíněné problémy s dopravou do Brna a na dálnici D1 a financování potřeb města. Je to v zájmu města a nikdo jiný to za nás neudělá.